Velmi mnoho služeb se věnuje terénní péči o seniory. Obvykle se jedná o pečovatelské služby.
 
Konkrétně je největší zájem o tyto práce:

• Dovoz obědů
• Pomoc s hygienou
• Praní, žehlení
• Všeobecný úklid
• Jednorázový úklid
• Mytí oken
• Nákupy
• Doprovody na úřady a k lékaři

 
Představovat tyto služby nějak rozsáhle asi nemá smysl. Každý ví, že funguje pečovatelská a asistenční služba. Poskytovateli těchto služeb jsou městské úřady, církevní organizace (Charita, Armáda spásy), nebo i soukromí poskytovatelé. Mnozí lidé využívají třeba více služeb. Například dopoledne jim vozí obědy pracovníci města, večer pomáhá s hygienou soukromá pečovatelka. Služby si senior hradí z příspěvku na péči, který je k tomuto účelu určen. Jeho výše záleží na míře podpory. Pokud částka nevystačuje, je patrně nejvyšší čas zažádat o zvýšení příspěvku na péči. To samozřejmě je běh na dlouhou trať, ale výhodou je, že zvýšený příspěvek přijde zpětně za několik měsíců.
 

Vše musí být podloženo smlouvou

My se ovšem pojďme zaměřit na trochu jiný aspekt těchto služeb. A totiž na smlouvu. Součástí smlouvy je příloha, která definuje rozsah poskytované služby, jednotlivé úkony jsou pak definované ceníkem, který je další přílohou smlouvy.

Velmi často se totiž může stát, že nevrlá seniorka bude vyžadovat po pečovatelce, která má vyhrazený omezený čas, třeba úkon, který není smluvně daný v rozsahu poskytované služby a vynucuje si ho v duchu, já si Vás platím, Vy jste povinna to dělat. Některé pečovatelky ze strachu z postihů práci vykonají, navíc bez úhrady a dostanou se jen do časového skluzu. To je samozřejmě špatně. Pečovatelka se nemá čeho obávat. Má říct, milá paní, milí pane, máte ve smlouvě tu a tu službu. Pokud máte zájem o další služby, je nutné kontaktovat kontaktní sociální pracovnici a nechat vyhotovit dodatek ke smlouvě, který bude akceptovat nové hrazené úkony.