Minulý týden jsme na naší dovolené zavítali i do skanzenu, kde jsme absolvovali prohlídku selského stavení i s výkladem. A přesně tady nás napadla spásná myšlenka. Jen jsme na sebe s manželem mrkli, že přesně tohle je to naše „pravé ořechové“. My jsme totiž s manželem nedávno zdědili roubenku po tetě. Chaloupka je to kouzelná, navíc na krásném místě s výhledem, okolo zelená údolíčka, kopce, příroda a lesy, ale nás dědictví trošku zaskočilo. Určitě jsme neplánovali do chalupy jezdit na víkendy a dovolenou. Rádi místa střídáme, vyrážíme na výlety na různé hrady, prostě pokaždé jsme někde jinde a být přivázáni k jednomu místu nám nevyhovuje.

První nápad tady byl, že se chalupa prodá. Jenže když jsme ji znovu po letech navštívili, doslova nám učarovala. Byl by hřích se jí hned takto zbavit. Navíc je v tak krásném prostředí, že jednou, dvakrát za rok bychom tady přece jen rádi nějaký ten den strávili. Prostě jsme začali plánovat, že ji budeme pronajímat. Takže se řešily takové ty technické věci, co je třeba na chaloupce opravit, kdo bude pravidelně sekat trávník, uklízet chaloupku, vydávat klíč našim hostům. Opravy zajistil manžel, té druhé role se za malou odměnu ujali místní sousedé. Zbývalo jen doladit interiéry, aby opravdu stály zato a nekazily exteriérový dojem z roubenky.

Dlouho jsme nemohli kápnout na ten pravý sty, aby ladil, až tady, ve skanzenu, v pravé selské chalupě jsme na to přišli. To je přesně ono, čím vybavíme naši chaloupku. Takže začala trocha pátrání na internetu, než jsme narazili na ty pravé profesionály, kteří vyrábí prakticky nerozeznatelné kopie dobových originálů v selském stylu. Navíc všechen selský nábytek je fortelný a stabilní, takže opravdu vydrží i možné nešetrné zacházení našich ubytovaných hostů a můžeme si být jisti, že žádný příborník se nepřevrátí na skotačící děti. Nebylo co řešit a rovnou jsme vytvořili objednávku.